Pro a proti zahrádkářskému zákonu
V letošním červenci k poslaneckému návrhu zahrádkářského zákona zaujala vláda neutrální stanovisko (premiér Bohuslav Sobotka ho ale přímo podporuje) a v září by se jím měla zabývat poslanecká sněmovna (sněmovní tisk 857).
Návrh zahrádkářského zákona procházel legislativním procesem již v letech 2009 a 2010. Tehdy získal podporu většiny poslanců, narazil v senátu a hlavně na konečné veto prezidenta Václava Klause. Návrh zákona nic nezakazoval, ani nepřikazoval, směřoval hlavně k uznání veřejné prospěšnosti zahrádkářské činnosti.
Po letech návrh zákona začal vznikat znovu, a to i s ohledem na účinnost nového občanského zákoníku. Ten mimochodem přeregistrační byrokracií zkomplikoval život řady základních organizací zahrádkářského svazu, jejichž členové se přitom často chtějí jen setkávat, diskutovat své zkušenosti a příležitostně uspořádat nějakou společnou akci (výstavy, vzdělávací akce, výlety atd.). Je hodně paradoxní slýchat od odpůrců tohoto zákona, že je zbytečný, zatímco s nárůstem byrokracie pro zahrádkářské organizace si titíž hlavu nelámali. Hasiči a sportovci také zákon mají, v důvodové zprávě zákona také najdeme přehled fungování zahrádkářské legislativy v sousedních zemích (Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko).
Rozhodně nejde jen o zákon na růst petržele, jak se k tomu s posměchem staví mluvčí ODS, která má na svědomí likvidaci řady zahrádkových osad. Důležitým prvkem nového návrhu zákona je ochrana dlouhodobých pronájmů pozemků pro zahrádkářskou činnost. Ty mnohdy představují plochy zeleně, která bývá v hledáčku developerů a jejich tlaku nezřídka jednotliví majitelé zahrad či vedení měst podléhají. Společenskou potřebou je nepochybně zachování zahrádkářských tradic, činnosti spolků zahrádkářů a přátel přírody. V zákonu je ale nutné zdůraznit také ekologickou odpovědnost zahrádkářů, protože ne každá taková činnost musí být automaticky veřejně prospěšná (šíření invazních druhů, chemické kontaminace či hluk). Z tohoto pohledu tu může mít význam podpory zahrádkářské činnosti v působnosti Ministerstva životního prostředí, která do návrhu byla doplněna.
I pokud by návrh zahrádkářského zákona poslaneckou sněmovnou neprošel, minimálně nás čeká důležitá debata nad zahrádkářstvím a možností jeho podpory. Jde o pohybovou aktivitu a relaxační, často společenskou a vzdělávací, takové aktivity veřejnou podporu získávají.
Jiří Jakl